„Já přece nejsem workoholik!“, říkáte si to běžně? Vždyť práce je něco, co vás živí, co vám přináší peníze. A je velkým bonusem, že vás práce baví, že se do ní těšíte a máte jí rádi. Workoholismus? Ve vašem případě? To ani náhodou.

Přichází nečekaně

Workoholismus nepřichází ze dne na den, je to proces, který se táhne, přichází pomaličku, nečekaně. Možná se u vás objevuje jeden příznak, ale to přece nic neznamená, ne? Za měsíc se může objevit druhý, pak třetí a během půl roku můžete své práci propadnout tak, že pak už nikdo nebude pochybovat, že právě vy jste jasným workoholikem. Workoholismus je regulérní choroba. Jak jí však poznat?

Čas v práci

Takovým prvním a typickým příznakem je to, že trávíte dlouhou dobu v práci. Není to jen běžná pracovní doba, osm nebo dvanáct hodin, ale často je to nad rámec pracovní doby. Čtrnáct, patnáct i šestnáct hodin denně. Přece to je nutnost, potřebujete v práci dořešit spoustu věcí. A do zítřka to nepočká.

Nosíte si práci domů

Naprosto běžně a často. Nestačí být v práci několik hodin denně přesčas, ještě si doma sednete a pár hodin pracujete, jste stále na mobilu, stále na internetu, připraveni kdykoliv vyskočit a utíkat do práce. Spíte pár hodin denně a to se vám ještě občas zdá o práci, o tom, jak by bylo lepší, kdybyste tam byli a mohli pracovat a zvýšit výkon.

Žádný odpočinek

V práci trávíte x hodin, pracujete doma. Kdy tedy odpočíváte a relaxujete? Nikdy. Spánek je pro slabochy, relax je zbytečný luxus. Co kdyby zrovna ve chvíli, kdy jste v horách, kde není signál někdo volal, že vás v práci potřebují? Jste vyčerpaní, unavení, ale to si nepřipouštíte. Bez odpočinku můžete velmi brzy zkolabovat…

Bez partnerky, bez přátel

Vaše přítelkyně od vás odchází. Nemáte čas absolutně na nic, jít do kina, do divadla, sednout si k televizi, jet na dovolenou nebo jednoduše jen jít na večeři. S přáteli jste se neviděli několik měsíců, pozvánky na pivo, na fotbal nebo na oslavu narozenin odmítáte. Co kdyby vás potřebovali v práci….